Historie měření času

První představu o čase přineslo pravidelné střídání dne a noci. Den se tak stal první jednotkou času.Se zjištěním změn a směru délky stínu předmětů ozářených Sluncem, byl den rozdělen na menší časové úseky.

Prvním primitivním časoměrným zařízením, dávající dokonalejší představu o čase, bylo měření délky stínu v různých částech dne.

Nejstaršími slunečními hodinami byl Gnómon. Byla to vysoký sloup válcovytého tvaru a první zmínky o gnómonu pocházejí z roku 2000 před nišim letopočtem a to z Řecka a Číny. Stín gnómonu byl měřen na kroky a tím umožňoval jednoduché měření časových úseků dne.

Z Egypta jsou známy tzv. schodové hodiny, které byly stavěny ve směru východ - západ a podle počtu schodů ozářeným sluncem se odhadoval čas v levém schodišti dopoledne a pravém odpoledne.

Vodní hodiny

Vodní hodiny měly proti slunečním několik výhod. Nebyly závislé na slonečním svitu, měřily čas i v noci a byly přesnější. Sestrojovány byly na principu výtoku nebo přítoku vody.  Nejstaršími hodinami byla miska s nepatrným otvoremve dně. Miska položená na vodu se pomalu plnila a měřila se doba jejího naplnění a potopení.

Opakem byly hodiny výtokové v podobě kuželovité nádoby s otvorem ve dně, který voda po naplnění pomalu vytékala. Na vnitřní stěně nádoby byla stupnice pro měření hodin.Bohužel, voda nevytéká z nádoby stejně rychle, záleží na výšce hladiny. Čím je v nádobě vody více, tím větší je i tlak a tím je větší i rychlost vytékající vody. Aby hodiny „nelhaly“, nesměly být mezi znaménky stejné mezery, horní byly řidší a spodní hustší.

Složitější hodiny využívaly výtok a přítok současně a místo odměrky býval ve spodní nádobě plovák, který pomocí jednoduchého mechanismu otáčel ručkou na kruhovém hodinovém číselníku. Tyto hodiny sestrojil v Řecku asi 200 let př. n. l. v různých obměnách alexandrijský Ketesibius.

Pískové hodiny

Pískové (přesípací) hodiny pochází již z doby Archimedovy. Skleněná, uprostřed zúžená nádoba naplněná jemným pískem měřila čas samovolným přesypáváním písku z horní do dolní nádobky. S pískovými hodinami se setkáváme často ještě dnes.

Všechna dříve popisovaná zařízení k měření času byly nepřesné časové informace. Čím více byl civilizovanější způsob čivota, rozvoj vědního bádání a hlavně astronomie, vyžadovalo se přesnější měření času. Není známo kdo a kdy sestrojil první kolečkové (přesněji mechanické) hodiny, kde hnací síla pomocí převodů ozubenými koly. Je však jisté, že mechanické hodiny zahájily novou éru měření času.

První zmínky o mechanických hodinách se obje vují ve 13. století.První mechanické hodiny čas pouze odbíjely, byly bez ruček a číselníků. Postupně měly jen jednu ručku, která byla buď pevná a otáčel se číselník, nebo otočná s pevným číselníkem. Jako pohon bylo závaží.

Mechanické hodiny pronikaly do života vemi pomalu, protože jejich cena oproti hodinám slunečním, nebo vodním byla vemi vysoká a proto byly výsadou vládnoucích vrstev a bohatých měšťanů. Přesto díky konstrukčnímu pojetí a později (16. století) zavedením pérového pohonu, získaly mechanické hodiny absolutní převahu nad všemi dosavadními časoměry.